o airsoftu | |||
Airsoft vznikl v Japonsku, jako odpověď na americký Paintball. Původně Japonci vyráběli makety reálných zbraní v měřítku 1:1, které si každý mohl pověsit na zeď jako dekoraci. Postupem času zbraně zdokonalili a „naučili“ střílet kuličky. Nejprve po jedné a později i dávkou. Kvůli zvýšení dostřelu byl vynalezen systém hop-up, bez kterého si již dnes nikdo zbraň nedokáže představit.
Airsoftové hryJak již bylo naznačeno, v Airsoftu jde o zbraně a o boj. Stejně jako v Paintballu, jsou v Airsoftu obvykle dvě družstva, která stojí proti sobě. Většinou je úkolem se navzájem eliminovat. Zde si možná říkáte: „Aha, zelený mozky. Vojna je minula, tak dělaj blbiny!“. Omyl! Věřte nebo ne, Airsoft je HRA jako každá jiná. Má pravidla a přesný průběh. Ačkoliv po sobě hráči střílí plastikové projektily o průměru 6 nebo 8 mm, jejichž rychlost se pohybuje okolo 100 m/s, nedochází tu prakticky k žádným zraněním. Jak taková Airsoftová bitva probíhá? Nejdřív je třeba najít vhodnou lokalitu. Odlehlý kus lesa, rozvaliny domů, opuštěné JZD nebo bývalý vojenský prostor. To vše, po domluvě s příslušnými úřady, dokonale poslouží jako perfektní bojiště pro různé styly boje. Není to pouhé běhání a kropení všeho co se hýbe. V Airsoftu nevyhrává hrubá síla, ale chytrost a lest. Schopnost přelstít protivníka a napadnout ho ze zálohy se cení nejvíce. Není výjimkou, že tým 10 zkušenějších hráčů, je schopen se ubránit dvojnásobné přesile a to bez jediné ztráty ve vlastních řadách. Airsoft se tedy dosti blíží průběhu reálné bitvy, až na to, že „umírání“ je jen jako. A jak se umírá? Zasažený obvykle cítí nebo slyší zásah kuličky do svého těla. V rámci Fair-Play zvedne ruce a odchází z bojiště. Pokud zasažený nic necítí a neslyší, je na střelci, aby uvážil zda opravdu trefil a svůj zásah oznámil. Zasažený opět v rámci Fair-Play odchází. Jak vidíte, Airsoft je hodně o „férovosti“ hráčů. Je to velmi dobré „síto“, které určuje, že Airsoft hrají většinou rozumní a příjemní lidé, s nimiž zažijete spoustu skvělých okamžiků a zábavy.
Airsoftové zbraněAirsoftové zbraně jsou podle zákonů České Republiky „plynové zbraně kategorie D“, jejichž vlastnictví může nabývat fyzická osoba starší 18 let. Zbraní je na výběr velké množství od spousty nejrůznějších výrobců. Ceny se pohybují od 800 Kč, až po velmi vysoké částky za sběratelské kousky a limitované, ručně vyráběné, edice zbraní. Zbraně jsou povětšině vyrobeny z velice pevného ABS plastu, který zaručuje i velice věrnou podobu s reálnou předlohou. V současné době se na trhu začínají prosazovat i celokovové modely, které nabízejí nejen reálný rozměr, ale i odpovídající hmotnost. Zbraně můžeme podle funkce rozdělit na tři základní typy – manuální, plynové a elektrické. Ve všech těchto zbraních se využívá tlaku plynů k „vyfouknutí“ kuličky z hlavně. V plynových zbraních je hnací silou speciální plyn. U manuálních a elektrických zbraní se využívá vzduch stlačený pístem, který je hnaný pružinou. Manuální zbraně je třeba před každým výstřelem natáhnout. V elektrických toto přes převody obstarává elektromotor napájený akumulátorem. Elektrické zbraně, zvané též AEG, jsou nejšpičkovějším, ale také nejdražším typem. Jejich výhoda spočívá v automatické střelbě, která je nejvěrnější napodobeninou střelby ze skutečných zbraní. Elektrické zbraně, se jako jediné, dají dobře upgradovat a tím získají podstatně lepší přesnost a dostřel.
PojmyZde jsou uvedeny ty nejdůležitější zkratky a pojmenování pro snazší orientaci ve světě Airsoftu. AEG – Automatic Electric Gun (automatická elektrická zbraň) radiostanice v airsoftu Trochu se pokusím osvětlit pojem radiostanice. Samotných radiostanic je několik druhů a pracují na různých kmitočtech. Všem známá leč málo využívaná a pro svou ne zrovna malou váhu a rozměry tzv. RF-10, dále se využívají tzv. CB a nakonec všemi známá a nejvíce rozšířená tzv. PMR.
-RF-10 -jedná se bývalou vojenskou radiostanici, která snese i horší zacházení a je téměř blbu vzdorná. Pracuje v rozmezí kmitočtového rozsahu od +-29,000 do +-85,000 Mgh. Uvolněných AČR jako málo využívané kmitočty, ale může se stát, že zde přece jen někde narazíte ještě na vojenský provoz a proto je lepší se raději přeladit než pak sáhodlouze vysvětlovat, že jsme zařízení zakoupily ve výprodeji s vojenským materiálem. Proto je téměř nemožné se sní spojit s jinou stanicí, než zase se stanicí pracující na stejných kmitočtech. Jak jsem uvedl jedná se o vyřazené modely z AČR a proto není lehké se k nim dostat a ne vždy jsou ve stavu že opravdu fungují, odepsané zdroje. Pokud je závada i jiná než jen baterie je nemalá investice za pořízení v háji protože náhradních dílů je poskrovnu a šance, že nám bude uznána reklamace je ve hvězdách (sám vlastním 2nefunkční exempláře- dobrá koupě). /(jinak pro úplnost AČR se vrací k využívání těchto kmitočtů a tudíž se vystavujeme problemům pokud nejsme ve služební poměru v AČR, nebo nemáme radioamaterské povolení. Sám jsem proti používání,ale nechci nikoho nutit -ikdyž sankce jsou vysoké)
-CB -jedná se radiostanice pracující v kmitočtovém rozsahu +-26,000 až +-28,000 Mgh. Jedná se o bezvýznamné kmitočty které se nehodí pro svou vlnovou délku na dlouhé přenosy a proto je po celém světe přenechaly telekomunikační společnosti pro civilní provoz. Zde se využívají jak ruční, poměrně malé stanice tak mobilní o trochu větší. Tahat sebou vozidlovou stanici je v zhledem k napájení (autobaterie)asi přepych leč na základně a při provozu z vozu je to možné. Problém je však v přenosných tzv. ručkách k jejich relativní malé velikosti však mají nepřiměřenou spotřebu baterií a většinou se napájení pohybuje min. kolem 9 voltů. A opravdu se nedá říci že i při dnešních kapacitách baterií vám vydrží provoz po celou dobu třeba dvoudenní akce (vezmu dostatek baterií). Je pravda že pracují s výkonem až 4 W. což lze považovat za dostatečné a při určitých zkušenostech a znalostech terénu je možné provádět spojení i na více jak 15Km, ale podstatné je že, pokud zase spoluhráči nevlastní tyto stanice, tak vlastně můžete narazit jen na civilní účastníky a ti bohužel nemají většinou pochopení pro náš druh krácení si volných chvil a námi vedený provoz je přímo dráždí a proto se objevuje tzv. klíčování a rušení přenosu informací.
![]() Prostě nemáme všichni možnost po dobu celé akce vést konferenční hovor se všemi členy teamu což by se zase zamlouvalo společnostem zajištující tel. spojení jednotlivých účastníků, ale to jsme odskočily trochu jinam. Každopádně jsem se pokusil zde osvětlit úskalí radiového provozu při akcích, snad se nám povede a třeba nám uvolní ČTU i nějaké další kmitočty pro provoz. S pochopením a pevnými nervy přeji hodně spojení při akcích.
hodnosti ačr
![]() Rozdělení a činnost v malých průzkumných skupináchTyto skupiny čítající převážně 6 až 8členů. Jsou schopny operovat jak v týlu nepřítele, tak se i podílet na získávání informací pro rozvědku, provádět průzkum a sabotážní činnost.Převážně je každý ze členů skupiny specialistou pro několik funkcí i když skupina jako taková prochází téměř totožným výcvikem. Kdy v jedné z mnoha fází je kladen důraz na to aby, kdokoliv ze skupiny dokázal nahradit chybějící článek a splnit tak daný úkol.Rozdělení členů:6ti členný tým 8mi členný tým-pátrač (pyrotechnik) -pátrač (pyrotechnik)-hlavní pátrač (mapa, paleb.návodčí) -hlavní pátrač (mapa, paleb.návodčí)-velitel -velitel-radista (mapa, paleb.návodčí) -radista (mapa, paleb.návodčí)-zdravotník (zadní zajištění, tlumočník) -zdravotník (zadní zajištění, tlumočník)-zadní zajištění (odstřelovač) -boční zajištění L (zadní zajištění, pyrotechnik)-boční zajištění P (palebná podpora ) -zadní zajištění (odstřelovač )
|
|||
Vytvořeno službou WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | ![]() |